HISTORIE PROJEKTU
Projekt tzv. Hitlerovy dálnice (R43) vznikl, jak už sám jeho název napovídá, za druhé světové války. Tato silnice měla původně spojovat Vratislav s Vídní, přičemž si měla proklestit cestu Orlickými horami, projít Boskovickou brázdou a těsně se vyhnout Brnu. Jako taková měla navazovat na systém autostrád v západním Prusku a Slezsku. Z její celkové délky 320 km bylo nakonec rozestavěno pouze 85 km, neboť podmínky pro její realizaci zanikly v dubnu 1942. Zbytky po této činnosti je možno ještě dnes spatřit na několika místech jižní a střední Moravy (Trnávka u Moravské Třebové, Ledce poblíž Hrušovan u Brna nebo šedé betonové bloky nacházející se u hráze Brněnské přehrady - viz foto).

Trasa kopírující Hitlerovu dálnici byla do Územního plánu města Brna zanesena již roku 1981, poté v roce 1985 usnesením vlády zahrnuta i do územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace. V důsledku přijetí "Zásad rozvoje komunikačního systému města" brněnským městským zastupitelstvem v listopadu 1991 se tato trasa objevuje i v závazné části územního plánu města Brna.

JAK JE TO DNES
Jestliže ve čtyřicátých letech měla vést silnice v blízkosti přehrady technického významu, v dostatečné vzdálenosti od obydlených částí Brna, dnes již tato charakteristika neplatí. R43 má protnout nejvýznamnější a nejnavštěvovanější rekreační oblast v okolí Brna a přivést tranzitní dopravu do samého středu bystrckého sídliště. Takto projektovaná komunikace má přijít do bezprostředního kontaktu také nejméně s pěti přírodními rezervacemi či památkami, jako jsou např. Skalky u přehrady, Obůrky - Třeštěnec nebo chráněné území Pekárna.

PROČ JSME PROTI R43
1) nikdo zatím přesvědčivě nedokázal její potřebnost
Zatímco se vynakládají finanční prostředky nás všech na zpracovávání dokumentace na tuto stavbu, nikdo z navrhovatelů zatím přesvědčivě nedokázal, že postavením R43 skutečně dojde k odlehčení centru města od automobilové dopravy, což je údajně hlavním záměrem projektu.
2) došlo by k narušení rekreační funkce Brněnské  přehrady
V místech, kudy dnes za pěkného počasí proudí davy lidí směrem k přístavišti ("u letadla"), by podle plánu měla stát mimoúrovňová křižovatka. Nedaleko hráze přehrady by údolí překlenul most za 500 milionů korun. V místech, kde je dnes v příjemném prostředí možné posedět u stánků s občerstvením, by v budoucnu stála čtyřpruhová silnice.
3) výstavbou R43 v celé její délce (72 km) by došlo k zavlečení tranzitní kamionové dopravy do obytné části města Brna
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že stavba nové silnice nevyřeší problémy s dopravu na stávajících komunikacích, ale přitáhne navíc novou dálkovou dopravu. Takto hrozí Bystrci riziko zahlcení stovkami hlučných kamionů a zamoření okolí zplodinami z výfukových plynů. Doprava, která by po dokončení R43 vyplnila nabízený prostor, by projížděla v těsné blízkosti obydlí tisíců lidí, v těsném sousedství škol, dětských hřišť a rekreačních oblastí.
4) R43 není koncepčním řešením dopravy v Brně
Existuje dostatek důvodů, proč řešení dopravních problémů Brna touto cestou nevidíme jako správné. Především je tento způsob velmi nákladný a málo efektivní. Tím, že auta budou jezdit jinou cestou, neeliminujeme negativní jevy, které způsobují (např. znečištění ovzduší). Zvýšením provozu se problémy jen prohloubí.
5) R43 nevyřeší problémy obcí na svitavské silnici
I kdyby byla dálnice R43 postavena, odvedla by jen část  dopravy z Lipůvky, Lažan a dalších obcí na svitavské silnici (I/43). Velká část příměstského provozu by i nadále projížděla těmito obcemi. Řešením však může být např. výstavba obchvatů těchto obcí, se kterou počítá pouze návrh aktivní nulové varianty.
6) bylo by narušeno či přímo zlikvidováno několik chráněných území
V trase R43 leží již zmiňovaná přírodní rezervace Obůrky - Třeštěnec, přírodní památka Skalky u přehrady, v těsné blízkosti se nachází také chráněné území Pekárna či přírodní park Baba.
7) došlo by k neúměrnému dopravnímu zatížení Jundrovské kotliny
Podle tohoto plánu má dnešní přehradní radiála, vedoucí městskými částmi Jundrov, Komín a Bystrc, být jediným přivaděčem od Brna k nové R43. Tím by došlo k dalšímu dopravnímu zatížení Jundrovské kotliny, kde již dnes pociťují při inverzním počasí negativní důsledky dopravy.
8) ani jiná trasa dálnice není řešením
Také tzv. ostrovačická trasa i další návrhy vedení R43 budou mít negativní vliv na cenná přírodní území a obyvatele obcí kolem trasy. Trasy vedené daleko od města jsou navíc dopravně nevýhodné, neboť je bude pro jejich polohu využívat méně vozů.
9) rozvoj automobilismu s sebou přináší řadu dalších problémů
Již nyní umírá na našich silnicích 4 - 5 lidí denně, pod koly automobilů končí život desítek zvířat. Výstavba silnic a dálnic vyžaduje velký zábor půdy (polí, lesů apod.). Exhaláty z automobilů se výraznou měrou podílejí na vzniku skleníkového efektu.